Všechen smutek světa

V hlavě Tě mám
už ňákej ten den,
v hlavě Tě mám,
ať chci,nebo ne.
Seš ve mne a já
ted cítím Tvůj dech,
seš ve mne a já
sem celej Tvůj svět.


K tobě blíž,
o kousek zas blíž
s modlitbou na rtech usínám
a spím,
ve spánku sním
jenom o nás dvou,
smutek světa nevnímám.

Je spousta lásky kolem nás,
se ptám,
tak proč ten náš svět umírá.

Nechci teď hned
Tvou odpověď,
já nechci se ptát,
snad až za pár let,
Teď vidím jen hněv
a prolitou krev,
pláč,ve jménu víry
my že spasíme svět?

K tobě blíž,
o kousek zas blíž
s modlitbou na rtech usínám
a spím,
ve spánku sním
jenom o nás dvou,
smutek světa nevnímám.

Je spousta lásky kolem nás,
se ptám,
tak proč ten náš svět umírá.

K tobě blíž,
o kousek zas blíž
s modlitbou na rtech usínám
a spím,
ve spánku sním
jenom o nás dvou,
smutek světa nevnímám.

Měl bych s vírou k Tobě se vzdát
a prolít krev svou,srdce Ti dát,
měl bych s pýchou v sobě se rvát,
mám i nemám sa rád,
nemám sa rád.

Nespoutanej Tvou bolestí
chci jít,teď hned
pro všechen smutek světa mít lék.