Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
You gotta be crazy, you gotta have a real need
You gotta sleep on your toes, and when you're on the street
You gotta be able to pick up the easy meat
With your eyes closed
And then moving in silently, down wind and out of sight
You gotta strike when the moment is right without thinking
And after a while, you can work on points for style
Like the club tie, and the firm handshake
A certain look in the eye and an easy smile
You have to be trusted by the people that you lie to
So that when they turn their backs on you
You'll get the chance to put the knife in
You gotta keep one eye looking over your shoulder
You know it's going to get harder, and harder and harder
As you get older
And in the end you'll pack up and fly down south
Hide your head in the sand
Just another sad old man
All alone and dying of cancer
And when you loose control, you'll reap the harvest
You have sown
And as fear grows, the bad blood slows and turns to stone
And its too late to loose the weight
You used to need to throw around
So have a good drown, as you go down, alone
Dragged down by the stone
I gotta admit that I'm a little bit confused
Sometimes it seems to me as if I'm just being used
Gotta stay awake, gotta try and shake off this creeping malaise
If I don't stand on my own ground,
How can I find my own way out of this maze?
Deaf, dumb and blind, you just keep on pretending
That everyone's expendable and no one has a real friend
And it seems to you the thing to do
Would be to isolate the winner
And everything's done under the sun
And you believe at heart, everyone's a killer
Who was born in a house full of pain
Who was trained not to spit in the fan
Who was told what to do by the man
Who was broken by trained personnel
Who was fitted with collar and chain
Who was given a pat on a back
Who was breaking away from the pack
Who was only a stranger at home
Who was ground down in the end
Who was found dead in the phone
Who was dragged down by the stone
Psi
Pomalu se stáváš bláznem, pomalu se tě zmocňuje opravdový chtíč
Budeš spát s hlavou na svých spárech a když se ocitneš venku na ulici
Budeš moci vychutnat si své oběti
I se zavřenýma očima
A pak se naučíš pohybovat se tiše, po větru a nepozorován
Naučíš se zaútočit v okamžicích bez jakýchkoliv pochyb
A za nějaký čas už budeš jenom sbírat body za styl
Třeba za perfektní klubovou kravatu a dokonale pevný stisk ruky
Za pevný pohled a lehký úsměv
Budou ti muset věřit i ti, kterým jsi předtím lhal
Takže jen se k tobě zády obrátí
Dostaneš šanci bodnout do nich svůj nůž
Už navždy se budeš ohlížet přes rameno
Víš, bude to těžší a těžší a těžší
Čím budeš starší
A nakonec si sbalíš a odletíš na jih
Schovat svou hlavu do písku
Prostě jen další starý smutný muž
Úplně osamělý a umírající na rakovinu
A až ztratíš nad vším kontrolu, sklidíš tu úrodu
Co sis sám zasel
A jak strach poroste, zlá krev bude tuhnout aby ztuhla jako kámen
A bude příliš pozdě zbavit se té tíhy, kterou jsi byl zvyklý odhazovat
Tak užij si to, to pomalé klesání, sám
Tažen dolů vahou balvanu
Musím připustit, že jsem z toho dost zmatený
A občas se mi zdá, jako bych byl jenom využívaný
Lepší zůstat vzhůru a zkusit setřást ten plíživý pocit nevolnosti
Kdybych netrval na svém
Jak bych se potom dostal ven z tohoto bludiště?
Hluchý, němý a slepý už jenom pokračuješ v předstírání
Že každý je nahraditelný a nikdo není opravdový přítel
A nakonec se ti zdá, že jediná věc, co bys mohl udělat
By bylo izolovat vítěze
A všechno se to stalo v záři tohoto slunce
A v hloubi srdce věříš, že každý z nás je zabiják
Kdo se narodil v domě plném bolesti?
Kdo byl cvičen, aby neplival do větráku?
Komu řekli, co by mu jeho pán taky klidně udělal?
Kdo byl zlomen cvičeným personálem?
Kdo byl zkrocen obojkem a řetězem?
Koho přátelsky po zádech poklepali?
Kdo byli ti, kdo ze smečky utekli?
Kdo byl jen cizincem ve vlastním domě?
Kdo byl nakonec jen malý ubožák?
Kdo byl nalezen mrtvý u sluchátka telefonu?
Kdo byl stahován dolů váhou kamenu?