Lita z Ohenu

1. Drahá Lito, já po tobě toužím
a za všechno chci se jenom omluvit,
odplouvám lodí k válečnému cíli
a nestačím se už s tebou rozloučit.

R: Věřím, že Lita bude mojí ženou,
věřím, že jednou ji láska zavolá,
věřím, že bude to za krátkou chvíli,
věřím, že Lita pak bude jenom má.

2. Ten, kdo byl v boji, sám na sobě pozná,
co je to strach, i já to dobře vím,
v zákopu našel jsem rozkvetlou růži
a s ní si navečer tiše vyprávím.

R: Věřím, že Lita bude mojí ženou,
věřím, že jednou ji láska zavolá,
věřím, že bude to za krátkou chvíli,
věřím, že Lita pak bude jenom má.

3. Ležím tu sám, celý zbrocený krví,
u sebe mám ten zvadlý růže květ,
ten květ je rudý, tak jako tvoje rety,
tebe mám rád, ale nenávidím svět.

R: Věřím, že Lita bude mojí ženou,
věřím, že jednou ji láska zavolá,
věřím, že bude to za krátkou chvíli,
věřím, že Lita pak bude jenom má.