Hory

Ne, nemusíš mluvit, jen trochu se bát,
jazyk si lámat, zkoušet to hrát
na moji důvěru, co vydržím snad ...

Hory nepřicházej’ k horám, tak jak nepřijdeš ty,
doma sedím, fotku tvoji, sevřený rty,
nepovolím, na to tě mám, mám moc rád.

Tak tentokráts’ to přehnala, už mám toho dost,
tvý zvyky holky, co si na mně léčí zlost,
nepovolím, na to tě mám, mám moc rád.

Ne, nemusíš mluvit, jen trochu se bát,
jazyk si lámat, zkoušet to hrát
na moji důvěru, co vydržím snad,
tak to tedy ne.

Láska, to je nebe něhy, úcta a strach,
že ublížíme druhému jen slůvkem "snad",
hladina, kde může jen vážka tiše si hrát.

Hory nepřicházej’ k horám, tak jak nepřijdeš ty,
doma sedím, fotku tvoji, sevřený rty,
nepovolím, na to tě mám, mám moc rád.

Ne, nemusíš mluvit, jen trochu se bát,
jazyk si lámat, zkoušet to hrát
na moji důvěru, co vydržím snad,
tak to tedy ne.

Ne, nemusíš mluvit, jen trochu se bát,
jazyk si lámat, zkoušet to hrát
na moji důvěru, co vydržím snad,
tak to tedy ne.