Půlnoční můza

Tak zase sám se městem toulám,
kostel už půlnoc odbíjí,
poslední kilo v kapse žmoulám,
ulice prázdná - to ticho ubíjí.

Městem letí můza, já jí z dálky zamávám,
kdes byla? To je hrůza, co si já sám počít mám?
Byla po tobě sháňka, kdy se zase objevíš,
a jak prý se ti daří, jak prý se ti daří - vždyť víš.

Tak se s můzou nad městem vznáším,
jen tak si plujem sem a tam,
beztížný valčík tiše tančím,
ona mě políbí a já se usmívám.

Městem letí můza, já jí z dálky zamávám,
kdes byla? To je hrůza, co si já sám počít mám?
Byla po tobě sháňka, kdy se zase objevíš,
a jak prý se ti daří, jak prý se ti daří - vždyť víš.

Jak roky plynou je nám spolu líp a líp,
a nechci jinou, na tuhle jsem si zvyk,
a ona na mě, protože je šílená,
chodí jen ke mě, to asi něco znamená.