Paleta

1. Z palety snů barvy posbírám,
kreslím život svůj a nechci kolem něj rám,
možná jen sním, jsem pouhej bloud,
když toužím svý křídla roztáhnout.

R: Zlatou mívá slunce všedních dnů,
rudou má krev a modrá je do obzorů,
i kůže lidí má mnoho barev, jak vím,
a stejně každej z nás černej táhnem stín,
já pro svý malování toulám se v noci jen krajinou snů,
já toužím malovat plátna jen duhami těch příběhů.

2. Možná jsem slil barvy do sklenic
a jejich vír pro mě znamenal víc,
než by znamenat měl, jsem pouhej bloud,
když toužím svý křídla roztáhnout.

R: Zlatou mívá slunce všedních dnů,
rudou má krev a modrá je do obzorů,
i kůže lidí má mnoho barev, jak vím,
a stejně každej z nás černej táhnem stín,
já pro svý malování toulám se v noci jen krajinou snů,
já toužím malovat plátna jen duhami těch příběhů.


3.Možná jsem slil barvy do sklenic
a jejich vír pro mě znamenal víc,
než by znamenat měl, jsem pouhej bloud,
když toužím svý křídla roztáhnout.
když toužím svý křídla roztáhnout ...