Boxer

Můj první pěstní souboj
byl jen pouhou dětskou hrou
důvod měl však velmi vážný
jedné dívce plavých vlasů
kluci brali míč
Pro její čest, pláč
a smutný pohled bezbranný
jsem pevně zaťal pěst hmm ...

Ale žádnej vděk ani vavříny
že jsem vyhrál tenhle boj
všichni říkali mi rváči
takhle jednou nejspíš skončíš
v temným vězení
Léta jdou a jak jednou lidé
na tvých zádech
nápis napíšou - je to lump
nikdy víc jej nesejmou
Láj la láj ...

Šel jsem jinam hledat štěstí
když mi bylo osmnáct
jenom abych poznal
že není v prázdnejch parcích
a na nádražích
Jen teplej déšť v náručí
mě občas konejšil
a ptal se - kam se dáš
la la la ... Láj la láj ...

Jednou uviděl jsem muže jak se hádá
s malou dívkou bezbrannou
Řek´ jsem: „pane, to se nesluší“
on chtěl se rvát
líp měl znát sílu svou
A tak stal se ze mě boxer
moje pěsti jsou můj chléb
jsem prej šampionem ringu
a žádnej soupeř netuší,
když rány pěstí dávám
že si šeptám - míč jí dej
Na tu malou plavou dívku
nesmí nikdo být už zlej hmm...
Láj la láj ...