Čistá

Zanáším se čím dál víc
těžkou alergií
na své okolí.

Uprostřed své reality-
chráněný utopíí,
kde nic nebolí.

Je černá a hutná,
když ztrácí se mi zrak.
Čpí mnou, čpím jí
jak syntetikou lak.

REF:
Čistá, čistá je zloba,co kvete v mé mozkové kůře.
Čistá jak mentalita moderní doby.

Má možná součást
jak láska-
protipolný cit.

Co zaplňuje rány
je páska,
na ní eternit.

Tak trávím ji a směju se
na škleby ve svém nitru.
Co v šedobílé paruce
vzdávají hold jitru.

REF:
Čistá, čistá je zloba,co kvete v mé mozkové kůře.
Čistá jak mentalita moderní doby.