Zapomeň

Hej kámo....

Radši zapomeň mý jméno
a zapomeň mě

Zapomeň,kdo jsem já,
kdo si byla mojí zlost.
Že sny se postaraj,
čas je pouhá minulost.
A vzpomínky mý jsou,
jako ledový kry.
To,co nezamrzne hned se po čase roztaví.
Zapomeň,co jsem chtěl,
každý sen se rozplynul.
Tim,že horší zákeřný měl odpuštění poskytnu
nebudu lhát.
Pořád ve mě touha vře,
tak co opakuje chce jinak ráno nezavře.
Zapomeň strach a všechny věci,
co jsem ti dal.
Možná jednou věřil jsem,
že bys něco dokázal.
Všechna víra je,jak voda v potoce,
jednou prostě pokusí,aby se našla v řece.
Zapomeň slzy,co po tvářích dolu tečou,
co stalo se to stalo se,kroky se jim vlečou.
Tak pochopil jsem,coses mi snažil říct,
zdálo se mi v cestě klíč,
pak horce odejít.
Zapomeň syny,
co mi tě jednou dolu vzali.
Jé já ubližovat nechtěl těm,
co z rukou štěstí brali.
Jsem posedlej záští,
co mě tahá koule hrou.
Mezi bolestí a tmou je má touha zapomenout.

Radši zapomeň mý jméno
a zapomeň mě

Až se jednou probudíš,
už nenajdeš můj klíč.
Otevřeš oči svý,
zjistíš,že jsem dávno pryč.
Tak odešel jsem,už se nikdy nevrátím.
Radši zapomeň,radši zapomeň.

Až se jednou probudíš,
už nenajdeš můj klíč.
Otevřeš oči svý,
zjistíš,že jsem dávno pryč.
Tak odešel jsem,už se nikdy nevrátím.
Radši zapomeň,radši zapomeň.

Až se jednou probudíš,
už nenajdeš můj klíč.
Otevřeš oči svý,
zjistíš,že jsem dávno pryč.
Tak odešel jsem,už se nikdy nevrátím.
Radši zapomeň,radši zapomeň.

Zapomeň jméno mý a
můj pohled v očích ledových.
Až ztratím se v mlze stejně se pravdu nedovíš.
Musím se kurevít,kdo chce ten musí zkonat.
Aby se znovu nerodil,
pochop sílu slova.
Musí snít
a úsměvy,co jsem dával.
Štěstí je,jako vítr,
co semnou vždy jenom mával.
Já chápal důvod proč jsem pořád sám,
když přiblížíš se blíž propadneš mým hlubinám.
Umírej kou já vím,kde boží dvěře jsou.
Všechno dosud ví,
kam kroky mý teď směřujou.
Půjdu letět, kolik času ještě má,
než ocitne se tváří v tvář temným branám zla.
Zapomeň slova,
všechno,co jsem nestih říct.
Snad víš,že mi scházíš,
musel jsem odejít.
Poznal jsem zlo.
A teď to bylo v očích tvých mi nedá odpustit,
to že si páchala si hřích.
Zapomeň cestu,
co zavede tě do míst,
jako v posteli tam spí,
odsouzeni už pár let,
jako med.
Vzpomínka,jak stál jsem roven,
tak radši nezapomeň a řekni mi jen sbohem.

Radši zapomeň mý jméno
a zapomeň mě

Až se jednou probudíš,
už nenajdeš můj klíč.
Otevřeš oči svý,
zjistíš,že jsem dávno pryč.
Tak odešel jsem,už se nikdy nevrátím.
Radši zapomeň,radši zapomeň.

Až se jednou probudíš,
už nenajdeš můj klíč.
Otevřeš oči svý,
zjistíš,že jsem dávno pryč.
Tak odešel jsem,už se nikdy nevrátím.
Radši zapomeň,radši zapomeň.

Až se jednou probudíš,
už nenajdeš můj klíč.
Otevřeš oči svý,
zjistíš,že jsem dávno pryč.
Tak odešel jsem,už se nikdy nevrátím.
Radši zapomeň,radši zapomeň.