NEPŘÍTEL S ÚSMĚVEM

Když padnul dráp orlice, tam kde lev usíná,
slovo je kamenem, plamenou vodou.
Jiný kraj, jiný mrav, fanatik láká dav,
vláčí ho za rukáv letitou epizodou.

Jenom hrst odvážných, ryzí duch v každém z nich,
k andělům proletí rychlostí smělou.
Píšou se dějiny pro ty co přežijí,
Londýnem zvony zní a mlýny melou.

Šarže dá stříbrnou hvězdu na límec,
z cizí věci stala se i tvoje věc.
Ať si tvoří se ten, co má snění rád,
i když jsi v oblacích na zemi musíš stát!

S úsměvem nepřítel být, v pravý čas zbraň zacílit,
jen křik ptáků, opona z mraků skrývá strojů stín.
S úsměem nepřítel být, v pravý čas zbraň zacílit,
torzo síly v jediné chvíli padá do hlubin.

Dalek jsi šumného domova rodného,
peruť se šikuje, statisíc hromů.
Slibům teď věrný seš, rozkazům dostát chceš,
střely se křižují troskami domů.

Meserschmitt v nebesích, svastika na bocích,
topí se v obloze, boletnou dobou.
Snažíš se chytit dech, protivník v plamenech,
Spitfire jako šíp je ve tvých rukou.

S úsměvem nepřítel být ...