Řekni

Na kraji temnoty když kámen ještě tek'
a věčný žár jen snil o vlídné vláze řek,
když nebylo nebe a když nebyl ještě svět
a celý lidský rod byl starý mínus miliardy let.

Když ještě nebyl blesk, tak nemoh zaznít hrom
a pak jsi stvořil hlínu, do ní vsadil strom.
Když nebyly slzy, tak nebyl ani smích,
Ty stanovil jsi zákon, no a sním se zrodil hřích.

Řekni,
kam teď míří tenhle svět ?
Vždyť pokud vůbec jsi, to vidíš
nemůžeš nevidět.
Řekni,
jestli's tohle vážně chtěl ?
Jít od koženého praku dál,
dál přes hlavně děl.

Možná's to myslel dobře, nechal's lidi žít
však bolel každý způsob, kterým mohli odejít.
Když dal jsi lidem chléb, tak na zem přišel hlad
a když chvíli hřeje slunce, pak vystřídá ho chlad.

Řekni,
kam teď míří tenhle svět ?
Vždyť pokud vůbec jsi, to vidíš
nemůžeš nevidět.
Řekni,
jestli's tohle vážně chtěl ?
Jít od koženého praku dál,
dál přes hlavně děl.

Řekni
No tak řekni

Řekni,
jestli i Ty míváš vztek
tak ruku sevři v pěst,
aby kámen zase tek.