Co má být

Když jako dítě bláhové
zda budu bohat
toužil jsem znát.
Řekla mi máma
děťátko mé
kdoví co má se stát.

R: Což já vím a znám
však poznáš to záhy sám
co není to může být
jenom klid, jenom klid.

To chce čas a klid.

Když ve mně vzklíčil
lásky cit
ptal jsem se táty
co přijde dál
zda budu štěstí
u děvčat mít
odpověď mi dal

R: Což...

To chce čas a klid.

A teď, když vlastní ditě mé
skočí mi na klín,
začne se ptát
copak ho čeká dobré či zlé,
odpověď dám mu rád

R: Což...

To chce čas a klid.

Co má být, má být.