Za maskou

Tisíce slov
zbytečných říct
prodejná
je samota dní.

Dřív růže kvetla z těch nejčistších vod
a všechno moc fajn se zdálo
pro tebe však málo.

Lhostejný sám zde v prázdnu stojím
ze světlých dní zbývá dým
v očích jen jed, slzy z trní.

R:
Divoká šelma spí
vzdávám se jí
za maskou úsměvů
nenávist probouzí hlad.

Z labutích perutí
z kůže rvaných
pro tebe lásko má
kytici nachystá kat.

Možná mě víc už nezajímá
a nechci teď nic není už lék
jen nemocná krev ve tvých žilách.

R:
Zvrácenej svět dál se točí
teď za světlem tma útočí
a nejde vzít zpět všechno končí.

R: