Malíř

Den už zavřel krám, já v vzpomínkách šel městem sám,
bloudil v uličkách a přemýšlel, kde tě hledat mám.
Pod lampou malíř stál, obraz maloval, já se zeptat chtěl:
„proč jsem člověk jen, když teď raději byl bych obrazem!“

R: Já najít jsem ten obraz chtěl,
ten obraz, co nám uletěl,
jsme každý sám, už zbyl teď nám
po něm jen prázdný rám.

Už jel kolem nás, jen zastavil a zmizel zas.
Ten malíř měl jméno čas, už je dávno pryč,
ale zůstal v nás.

R: Já najít jsem ten obraz chtěl,
ten obraz, co nám uletěl,
jsme každý sám, už zbyl teď nám
po něm jen prázdný rám.