Mít Rád

Jen napůl si uhlídáš půvaby hrou.
Jeden hřích odletí přes bolest mou.
Sama mi říkáváš, pojď,zastíráš.
Nikdy se nezeptáš, jestli jsem rád.

Cítíš se ztracená za představou.
Myšlenkou zbloudilou, utéci mnou.
Ke komu utíkáš, opuštěná?
Přes slzy nevidíš, nebudu rád.

Tak to se mi stává, když vím,
jak bude mi bez tebe vším.
Tvůj dotek hřál, už víc nevím?
Měl jsem rád...

Tak jako sen se zapomenou.
Všichni si říkají, jenom si lžou.
Když tvář už nevidíš, zapomínáš,
srdce nás na vždycky zas objímá.

Tak to se mi stává, když vím,
jak bude mi bez tebe vším.
Tvůj dotek hřál, už víc nevím?
Měl jsem rád...