Northern Cross

Už si nepamatuji začátek téhle cesty,
než jsem si to stačila uvědomit, už jsem tu byla.
Tak jako se mění roční období,
se ztrácejí ti, co vidí neviditelné paprsky.

Nejspíš je ztratím,
ty pocity, za které bych byla schopna položit život.
Milovala jsem, jako kdybych bojovala o přežití.
Celý svůj život jsem budovala své sny.
Chci přistát na hvězdě,
chci létat po tvém nebi.

Pohladí někdo mé prázdné obrysy?
Vytlačeny tlukotem mého srdce, se slova lásky valí ven z mých úst. Ale nikdo na ně neodpovídá, a já nevím co dál. Zvolena osudem, Severní hvězda oslnivě hoří. I když tě to ode mě odtrhlo a uvrhlo do temnoty, nepřestáváš se usmívat.
Právě tohle na tobě miluju.

Jestli jsi pryč, pak už nemá smysl pokračovat.
Je mi jedno jestli všichni zmizí.
A jestli mé city zmizí, pak mé srdce ztrácí význam.
Tenhle svět může zmizet.

Vždy jsem trpěla.
Za mé první setkání s tebou jsem schopna položit život. Snažící se popadnout dech, jsem snila.
Slepě jsem napřáhla své ruce.
Chci slyšet tvůj tlukot srdce,
chci s tebou vytvořit duhu.

Obejme mě někdo pevně, zatímco svítá?
Možná slzy lásky, které se mění v krystaly snů.
Spokojím se s jejich bolestivým proudem.
Volána zpět osudem, Severní hvězda pláče.
A kdybych v tomhle bludišti měla snad přežít,
chci tě milovat až do posledního dechu.

A tak to začne,
finále, pro které obětuji svůj život.
Milovala jsem, jako kdybych bojovala o přežití.
Snům jsem to natřela, až byly zmačkané.
Chci to ukončit na té hvězdě,
chci vykvést v tvém nebi.

Pohladí někdo mé prázdné obrysy?
Pohyb času je vymazal,
slova lásky, které nemohly přežít.
Tak mi prosím ještě jednou odpověz.
Zvolena osudem, Severní hvězda oslnivě hoří.
I když tě to ode mě odtrhlo a uvrhlo do temnoty, nepřestáváš se usmívat.
Právě tohle na tobě miluju.

I když tě to ode mě odtrhlo a uvrhlo do temnoty, nepřestáváš se usmívat.
Právě tohle na tobě miluju.