S nebývalou ochotou

Těžké je být sám,
těžké jak velký prám
a lék na to zná
jenom duše příbuzná.

S nebývalou ochotou, vopaojeje
skoncoval s mou samotou, vopaojeje
měla jsem s ním debatu,
v ní mě pozval na chatu,
s nebývalou ochotou vozí mě tam dál.

Proč nás týden rozdělí, vopaojeje
proč je málo nedělí, vopaojeje
trvá to půl života, nežli přijde sobota,
proč nás týden rozdělí, to nám nesedí.

Ani den už bez něj nepřečkám,
on však dneska podleh horečkám.
Rychle vstát odpírá,
myslí si, že umírá.

Nikam spolu nejedem, vopaojeje
a já jím jed za jedem, vopaojeje
se svým prázdným náručím
za sebe už neručím.
Nikam spolu nejedem, tak jsem nešťastná.

Ani den už bez něj nepřečkám,
on však dneska podleh horečkám.
Rychle vstát odpírá,
myslí si, že umírá.

Nikam spolu nejedem, vopaojeje
a já jím jed za jedem, vopaojeje
se svým prázdným náručím
za sebe už neručím.
Nikam spolu nejedem, tak jsem nešťastná.

Ani den už bez něj nepřečkám,
on však dneska podleh horečkám...