Farao

1. Jen žhavý písek žhavá poušť
a žhavý vzduch tam byl
pod žhavým sluncem chudý lid
a řeka jménem Nil.
Ti lidé byli otroci nad nimi karabáč stál
nad karabáčem velekněz
a nade všemi král

2. Říkali mu Farao:
a byl tak vysoko
že nevrhal ani stín
zato měl sýpky sklepy zlato
a lesklá těla otrokyň
Říkali mu Farao:
a ten když rukou hnul
duněli bubny k obřadům
tančili kněžky hlavy padaly
to aby nepad jeho trůn

® Svůj trůn měl Farao rád měl rád měl rád
nechtěl ho nikomu dát to na žádnej pád

Říkali mu Farao:
a musel všechno mít to víme z dávných knih
jeho vojska by nikdo nepřehlíd
kdyby šel týden kolem nich
Říkali mu Farao:
a z knížat pozemských ten nejmocnější byl
až jeden člověk hlavu zdvih
a jeho vůli se postavil
Říkali mu Mojžíš:
a měl tu výhodu - že se nebál o svou moc
svému lidu slíbil svobodu a k útěku zvolil noc

® Měl Mojžíš svobodu rád měl rád měl rád
nechtěl se svobody vzdát - to na žádnej pád

Říkali mu Mojžíš:
a jako lodivod
vedl k moři národ svůj, za ním se vojsko
dalo na pochod a farao volal:Stůj!
Co udělal Mojžíš ?
Holí uděřil vlny se zvedly v mocný vál, na
jednom břehu Mojžíš byl na druhém zuřil král

Jen žhavý písek žhavá poušť
a žhavý vzduch tam byl
pod žhavým sluncem chudý lid
a řeka jménem Nil.
Ten příběh dávno odvál čas jen krále neodvál:
kus Mojžíše je v každém z nás
Tak jak to bude dál ?