Maďarská národní hymna

Bože, žehnej Maďarovi
láskou a bohatstvím.
Navždy, Bože můj, ho chraň!
V boji s nepřítelem žehnej jeho zbraň!
Zlý dlouho naň osud byl,
dej mu, Pane, léta plná milosti!
Vždyť ten národ si již odpykal
hříchy minulé i budoucí.

S tvou pomocí naší otcové
Stali se pýchou svatých Karpat,
S tvou pomocí našli svůj domov
Potomci rytíře Bendegúze.
Tam, kde tečou vody Dunaje
A proud Tisy omývá
dětí Arpádovců, z tvé milosti
žijící dobře a v dostatku.

Nech nás pěstovat zlaté zrno
Na polích Kún,
A dovol stříbrnému dešti
Rosit vinnou révu Tokaje.
Tys zavěsil naše vlajky
Nad pevnostmi proti divokým Turkům;
Pyšnou Vídeň jsi položil
K nohou krále Matyáše.

Leč bohužel kvůli našim vinám
Vzbudili jsme tvůj hněv
A tvé hromy začaly létat
Na nás z nebe přeplněného hněvem.
Mongolský šíp proletěl
Nad našimi hlavami
A zakusili jsme turecké jařmo,
Krušící svobodné národy.

Jak často slyšeli jsme hlas
Divokých osmanských hord,
Radujících se
Z dobytých mečů našich bohatýrů!
Jak často tví synové
Na této zemi povstávali!
A tys jim dával jejich hroby
v té zemi, kterou sami orali!

Ačkoliv nepřítel v jámách ukrytý
Třese se před útokem,
Ačkoliv přichází špehovat,
Není v naší zemi dům.
Hory, údolí – kam by nepřišel
Smutek a bolest ho obklopí.
Nad mořem krve
Moře plamenů.

Nad zničenou pevností
Kdysi jsme se radovali;
Dnes pouze sténání a vzdechy
se vznášejí nad jejími zdmi.
A květ svobody nekvete
Z prolité krve padlých,
A slzami otroků planou
Slzy prolité našich sirot.

Slituj se tedy, Pane, nad Maďarem,
Zmítaným vlnami hněvu;
Podpoř ho svou mocnou rukou,
když mu v moři utrpení hrozí záhuba.
Zlý dlouho naň osud byl,
dej mu, Pane, léta plná milosti!
Vždyť ten národ si již odpykal
hříchy minulé i budoucí.