Scheat

V časech, které nemůžeš vrátit a jsou ztraceny, obrátíš své oči dolu
Dokonce i slova, ve která jsi věřil jsou ztracena a barvy končí
Co je potřeba v tomto?

Místo, kam se nemůžeš vrátit, na které jsi nalepen zabíjí tvůj hlas
V tomto městě je dokonce i světlo ztraceno, jsi hladový po lásce

Zatímco jsi bosé chodidlo snažící si stoupnout, jsi
osoba následující sen, hledající místo, kde být
Skleslé smutné oči určitě budou
ruda skrývající světlo?
Nad nebem, které jsem nakreslil, ukážeš mi svůj úsměv?
Přijmi osvětlení hvězdného prachu a nech mě zpívat
Teď poupě využívá světlo snového příběhu
Pokračování od teď bude fialová záře v neznámu

Zatímco jsi bosé chodidlo snažící si stoupnout, jsi
osoba vadnoucí v slzách žádajících o lásku
Skleslé smutné oči se budou pomalu
stávat skvostným drahokamem se světlem.

Dříve než se usměješ, předpokládá se, že budeme umět zářit
Jako kvetoucí hvězdy na noční obloze, budeme zářit zlostné?
Stupňování zbarvené jako nebe formující město hvězd
je fialově zářící přes mapu snu posetého zvukem

Tisíce květin kvetoucich na noční obloze
Než nějak, doufám, že se budeme moci setkat
Tenhle jediný čas, který se nezmění, řeže do mého srdce
Píseň, která připomíná zde, nech ji znít