Byl jednou jeden král

Jednou byl jeden král, on tři syny měl,

už je to tak dávno, co ochuravěl.



Krále uzdraví, že ho nic nebaví, děti své do světa posílá,

dva marně bloudili, třetí cestu k cíli konečně nachází.



Za stříbrnou řekou v stranu půlnoční,

skleněný zámek a v něm tajemství.



Královna tam spí, ten kdo ji probudí dozví se vše, co si bude přát,

princ odvážný byl, na tvář ji políbil,



procitla a pak mu povídá:

„Tvého otce trápí tíseň veliká,

není už žádný známý lék, jen píseň,

kterou ti dám,

kterou ti dám.“



Tak vem si tu píseň a spěchej domů,

až zahraješ, rozkvetou větve stromů.



Zdráv byl starý král, vystrojil hned bál, tam hrála celá naše kapela,

každý dnes už ví, že nejlíp uzdraví písnička veselá.