Lilly Marlene

Na frontě v poušti, když večer padne chlad,
ze zákopů slyšet ve tmě píseň zaznívat.
Zpívá jí Fritz i britskej Joe,
si vzpomínaj' na kráskou svou,
co stála pod lampou,
co stála pod lampou.

Štíhlá je v pase tak, jak ji každý zná.
Ve své kráse plná tam, kde ženská býti má.
Pleť bílá svítí z blůzy ven,
jí z blůzy ven, jí z blůzy ven,
krásný Lilly Marlene,
krásný Lilly Marlene.

Až děla zmlknou, my se budem smát
tý zatracený poušti, tu nikdo neměl rád.
Doma, až skončí všední den,
zas vyjdu ven, já z kasáren,
potkám Lilly Marlene,
potkám Lilly Marlene,
(...)