Nekudová Tereza

tiše v koutě stát,
k čertu s tím,
buď co má se stát,
pád je šance vstát,
vstát i milionkrát.
Nezvládám,
jen tak v koutě stát,
ještě mám,
sílu dál se rvát,
nechci to vzdát,
vzdát a pomalu tát.
V srpnu sníh,
jsem horké chvění koní závodních,
jsem pouští utopenou v povodních,
jsem jako tajný úder do bicích,
začátky na konečných stanicích,
srpnový sníh
jsem v srpnu sníh,
sníh v ulicích.
V srpnu sníh,
jsem všechno co mi vidíš na očích,
jsem zvláštní něha zubů žraločích,
jsem letní průvan v zimních ložnicích,
mrazivá rána v nočních podnicích,
srpnový sníh,
marné kecy v taxících,
jsem nahý sníh v srpnových vánicích,
dobro skryté ve všech zlozvycích,
srpnový sníh
jsem v srpnu sníh
sníh v ulicích.