Anata No Tame No Kono Inochi

„Nevinnou zamilovanou písničku si zpívám v dubnu
Kde je ten pach jarního větříku ve vzduchu?“
Od narození jsem byl zasmušilý a stranil jsem se
Mým jediným dobrým bodem byla moje nemluvnost
Necítím se osaměle, takže se o mne nebojte
Má hrozná chuť v dívkách je tak bláznivá, že to mohu těžko vystát.
Podivným a urážlivým slovům nedokážu porozumět.
Také dnes jsem žil svůj život nejplněji
Vyrostl jsem unaven dětských her
Sbohem, má falešná nevěsto z dětství
Beztak, zvažuji, zda je to pravda
Koukám se do objektivu za oknem
Kolik hodin už od toho uběhlo?
Ty jsi má vyvolená
Došlo mi pozdě, že ty jsi byla určena pro mne.
Proč moje srdce tak bolí?
Nicméně, neznáš mě?
Nerozumím tomu, ale ty jsi ke mne tak milá
Můj rozum sleduje, jak tě to zraňuje.
Má milá dívenko v objektivu, stále neznám tvoje jméno
Můj hlas k tobě nikdy nedojde, a já se tě nikdy nedotknu
Když se podíváš tam, kde jsem, pokaždé se schovám
To je tak smutné
Avšak, jsi mi nablízku
Jestli zde bude den, kdy si mě povšimneš, zajisté se vyděsíš
Tuším, že bych měl utéct. Blázním z těch obav.
Stále vím,
Že mé osaměle chodící myšlenky k tobě nedojdou
Nepřestávám tě milovat
Den, kdy si mě povšimneš nenadejde.
Už mi to došlo, vzdal jsem to
Slunečné ráno, a jako vždy, jsi tam
Čí jméno neznám a odráží se v objektivu
Nemohu s tebou mluvit. Nemohu se tě dotýkat. Tak je to, že?
Tohle všechno je jenom klam.