Plesová

Pán s kloboukem pospíchá
Jeho děti jeho štěstí
Kdo dnes karty zamíchá

Tyhlety šaty dolů nejdou,
naštěstí ruce se tam vždy vejdou,
možná říkej tomu štěstí.
…som taká rozpustilá.

A když se u zrcadla tváří,
oči jí láskou něhou září,
zašeptá Magdaléna Máří.
…som taká rozpustilá.

Ho-la-lí-Ó-Ó-Ó

Děti jeho štěstí jeho ukažte mu
jak se tančí na plese, když vyspěly jste
rozkvetly a košatostí obejměte
Ať ví proč to všechno dělá.

Pán s kloboukem pospíchá,
kdo dnes karty zamíchá

Parkety hoří jako svíce,
právě ty nejkrásnější líce,
za chvíli budou vědět více,
…som taká rozpustilá

Ruce se zapojily do hry,
proč musím na tebe byt hodný,
Hořím jak uhličitan sodný,

…som taká rozpustilá
Ho-la-lí-Ó-Ó-Ó

Potí se když kroky rytmu prohazuje,
cítíte jak máte ho nezakazuje,
ať vás tiskne boky na bok přitahuje,
podvolí se dětství ví.

Nejdřív kafíčko,
potom panáček,
potom trocha toho mazlení
a nakonec salónek!