Holá řiť

1. Na topole u jezera s nudlí u nosu, dýmku v hubě zelený,
sedí mužík, buona sera, padaj' ze šosu kápě vody studený.

2. Štika honí jesetera, v svitu měsíce pláče losos uzený,
na topole u jezera… šneci ústřice žáby dávno snězený.

3. Při měsíčku na topole krejčí sedává, játra, duše propitý,
na svůj osud, „kurva vole“, v kuse nadává, páchne, pentle poblitý.

Ref.: Sviť, měsíčku, sviť, páč mam holou řiť.
Na děravý kaťata postačí jen záplata a černá režná niť.

4. Jednou dole a jindy dole, to by jeden chcíp. Drůbky lihem zalitý
nevyřeší pranic, ale žije se s tim líp, víme dobře já i ty.