Mříže

Ocelové mříže jí zraňovaly ruce
Klečela na kamenné dlažbě cely
Studené na kost, jak to bývá u cel
A strážní andělé jí vyprávěli

„ K obloze vzlétne orlice římská
Roztáhne křídla Svaté říše
Kdo všechno ztratil, všechno získá
Kdo pro Něj zemřel, bude vzkříšen

Včera tam vzadu na pahorcích
Starého muže křižovali
Zatímco pláč zněl tichou nocí
My jsme ho mezi sebou přivítali

Neboj se, ženo , pro tu chvíli
Tu krátkou chvilku ve věčnosti
Pán už tě čeká s rouchem bílým
S tvým rouchem v barvě nevinnosti

Zachřestil klíč a ona vstala
Vedli ji mezi další muže, ženy
A vpředu před nimi se otvírala
Hladová tlama brány do arény