U ztracených duší

Při příchodu o půl páté,
to se hned tak nevidí,
ten ze zoufalství píše básně,
ten se zas v klidu opíjí.

A hudba hrála, hrála tklivou,
v rytmu srdce, co dobíjí
a barman sbírá duše zbylé,
co po hostech zbývá uklidí.

Ref: Stojí sám, jak kůl v plotě svítí,
stojí sám, jak v plotě drátěným.
Stojí sám, jak kůl v plotě svítí,
on se nebojí, on zde hostem není.

SOLO

Už roznáší poslední příděl,
hostům co dnešek nevidí,
rád je z jejich apatie,
že další proslov neslyší.

A hudba hraje, hraje tklivou,
za posledním hostem zamyká,
svojí dávku apatie,
od lidí někam utíká.

Ref: Stojí sám, jak kůl v plotě svítí,
stojí sám, jak v plotě drátěným.
Stojí sám, jak kůl v plotě svítí,
sám v lokálu „U ztracených duší“.