Do rozedraných ran se stále sype sůl

Pojď, otevři okno a podívej se ven, pohlédni na svět
Svět, kde přetvářka, prázdné kecy a peníze
Mají větší moc než láska, solidarita a zdravý rozum
Realita bytí, kdy se mluví o míru, zatímco se čím dál více zbrojí
Schránky bez duší pochodují v zástupech k urnám v naději na lepší budoucnost
Jsou spíš než lidské bytosti podobné strojům, které mají předurčený osud
Sloužit k blahu ovládajících
A ano i my, ty a já volíme osudy lidí žijících, nebo spíše přežívajících v
hrozných podmínkách třetího světa
V podmínkách, které si vůbec nedokážeme představit
Otroctví není historií a budoucnost je nejistá
Dnes už je velice těžké vyhnout se produktům nadnárodních mafií
Je to prakticky téměř nemožné, ale stále jsou lokální výrobci
Podporujme je a podpoříme tak i situaci lidí otročících ve sweatshopech
Nekupujme zbytečně nové věci, když staré ještě pořád dobře fungují
Na co nová trička, kalhoty, bundy, když jsou jich plné sekáče a kontejnery?
Zkusme si odepřít kousek našeho blahobytu, protože ten blahobyt je vykoupený krví

Ve výlohách září krásné nové boty
Jejich minulost ale tak zářivá není
Globální kapitál je šitý rukou dětí
A dalších bezmocných, novodobých otroků

Do krve rozedrat ohnuté hřbety
Na jazyku cukr, ale v ruce hůl
Degradovat lidi na pracovní stroje
A do rozedraných ran ještě sypat sůl

Svinská práce za 20 centů na hodinu
80 procent lidí pod hranicí chudoby
A po práci, když dostanou se ven
Ještě se musí starat o to, aby měli co do huby
To je život, to že je život?
V režii spekulantů a nadnárodních korporací
Nelidské podmínky a sociální nejistota
Jsou výsledkem finančních machinací