Podzim dětství

Slunce pro mě tu nejsi
Tvé teplo necítím
Jen listy podzimu a déšť, co skrápí mou tvář
Touha po dotyku, kterou následuje strach
Pohled jako trest a neustálá výčitka
Ve vašich očích
Vaše mít rád je lež, vaše pohlazení je udeření
Modřiny památkou na vaši lásku

Bezesné noci uprostřed tmy, strach z každé minuty
Samota uprostřed všeho, pocity zbytečnosti a přítěže
Pro vás i pro okolí pro všechny ničím
Jen zbytečným tvorem
Co se vám motá do životů
Jen další věc navíc co vám stojí v cestě
Co vás okrádá o čas