Umbrtka Městodont Rána Páně Umbrtky

Probudil se nahý kůži krabatou
Dech pomazaný lojem
Vleklých tlení
Oči vazké svědci znešlechtění
Ve výklenku po bronzovém světci

Byla ještě noc a její neslitovné sovy
Drápy na krovech
A krovy staré ve zteřelém pnutí
Listy hnětly v dlani žeh
Tak strašná zima brněla
Tak strašná panu Umbrtkovi
Rozhlížel se nevěděl
Není-li jen planým stínem sochy
Jež si do podpaží sevřela a stiskla
Špínu naděje a brašny stovek dělníků
A dehtované smegma jejich duší

Těch co u ní zvraceli a močili a kleli
Cestou do práce či z práce domů k lihu
Z lihu do práce do výspy bucharů a klihu
Nafty krumpáčů a karet
Z práce domů k dětem k lihu
V Plzni snové kteří vystavěli
Nicotnosti Řím
Pak ale pán nahlédl že sochu z jara unesli
A snědli smělí pobertové
Že je sám a přede vším

Jmenuje se Ivo Krátký

Ráno – Kolem nějž se nakupily slzy
Ráno – Kalná slino v betonové tvrzi
Ráno – Zostuzeně zejí hnízda pustá
Ráno – Všechno se hromadí
nic už nedorůstá

Lidé tam tak chodili
Tam kolem toho výklenku
Tam střídaly se tváře krokem cizopasným
A smáli se a nadávali Umbrtkovi
Jeho nahým chlupům nahým zubům
Černým dásním
Neznali ho
Jen je napadalo ledajaké zdali
Pak už si ho radši vůbec nevšímali

On pomalu vstal a vyčkal nevědomky
Příchodu svých uctívačů
Cibule a stonky uhlí upálený olej maso
Z rour a oken vyvlekly se
Na vřeteno šeré
Pláty nebe barvy větru nachověly v okrajích
A něčí ruka odemkla
Ty dílny pilin slunných zdí i stinné líhně jáhenů
Jež ve snu v poli u hřbitova navštěvuje hřích

A tehdy jsme ho našli
Přes ramena hřejivý plášť rozprostřeli
Vzali jsme ho
Umbrtku
Na časný oběd ke Koni
Jedl

Nevěřícně
Svíčkovou
Mohli to trochu přihřát
Ale jedl
Ještě pivo salám rohlík jsme mu dopřáli
A beze slov ho konejšili
Jak nás nikdy nikdo

Habry si pár dalších jizev urvaly
A vítr barvy nebe hleděl odvát jitro strnulé
Ty hvězdokupy flanelu a plechu
Sirný prach
Hlasy z masny
A my si v něm lebedili
Hlavu těžkou rozbolelou
Jako kočky v peřinách
Tak jako už tolikrát když se náš pán probudil
Někde ve městě či za ním
Starý zmatený
A krásný

Ráno – Kolem níž se nakupilo tělo
Ráno – Šklebe kterým do boha to jelo
Ráno – Šedý duch tě vazelínou zcelí
Ráno – Stehy z oceli a hnijícího zelí


Je zapotřebí neustále se vracet k Umbrtkovi
Je zapotřebí znát sílu lhostejnosti
Jíž se musí čirá láska obrnit
A k níž musí čirá láska zůstat
Lhostejná