Dítě z popelnice

Sněhěm se brodím po práci ráno špinavou Plzní
Petrohrad nad nádražím kde slyším slabé sténání
Ivo Krátký už tam nechodí protože dělá jinde
Své duše kus však zanechal v popelnici dítě

Sahám na zmrzlý kontejner mozolnou svou rukou
Třeštím zraky odpadky hadry
Mezitím pobledlé dítě pláče i tak je mu dobře
Pupečním drátem měděným kontejner ho živí

Je to špína tohle to malé papá shnilý salám
Ten hodila tam stará paní odvedle z domu
Neměla už hlad
Stará místa v Plzni mají tyto zákony

Beru do rukou dítě v pracovních rukavicích
Páchnu olejem chlapeček práchmatem
Budu Ti říkat Ivo vychovám Tě v dílně
Celý patříš práci kovodělnému průmyslu

Matka popelnice otec kontejner
Oba rodiče samozřejmě z plechu ne z plastu
Budu ho přebalovat na ponku v dílně
Chlapi z práce se budou dívat