Pohádka

V jedné daleké zemi byl krásný zámek a v něm žil král a královna.
Královně se narodila holčička, krásná jako růžička. A proto jí dali jméno Květa.

Ha, ha Květa, ta Květa byla sjetá, byla totiž z jiného světa.
A co bylo dál?

Král z toho měl trochu nafouklou hlavu,
nevěděl co dělat s Květou v tomhletom stavu.
Jediná dcera, pýcha rodu,
dědic koruny páchá jen škodu.
Takhle už to dítě nejde dál,
pronesl jednoho rána král.
Buď se teď vrátíš mezi nás zpět,
nebo hledej si domov jinde a hned.
Květa z toho byla tak trochu nesvá,
pálí mosty, nálada skleslá.
Pomalu se ztrácí v dáli,
vrány kolem se jí smály.
Bloudí lesem chodí sem a tam,
těžko si poradí člověk když je sám.
Pomalu jí kouše svědomí,
nikdo se nedoví, že Květa v lese hladoví.
Pomalu se slezli vlci kolem,
každý jí to nabízí, cpe horem dolem.
Květa najednou neví, co dělat má,
všechno je teď jinak, než se to zdá.
Chtěla Květa rychle vrátit se zpět,
už mě nebaví, říká, tenhleten svět.
Doma pohoda, bály a tance,
tady sama já jsem bez šance.
Chci být sokolem a letět zpět,
já už nechci, nechci tenhleten fet.
Chci zpátky, zpátky, vrátit se zpět....

Refrén:

Princezno zakletá,
ať tě to neleká,
podej mi ruku svou,
budeme kráčet tmou.
A já tě povedu,
ze zlé noci vyvedu já...

Princezno zakletá,
ať tě to neleká,
podej mi ruku svou,
budeme kráčet tmou.
A já tě povedu,
ze zlé noci vyvedu já...

Pohádkový příběh tisíc a jedné noci,
když byla Květa sama, bez pomoci.
Pohádkový princ za ní cválal na koni,
Květa totiž dopadla tak jak loni.
Dalo by se říct, že byla známá značka,
následovala s princem rvačka.
Absťák to je divoký pud,
chudák král, ten měl teda stud.
Království ve stínu nemoci,
zakleté panství bez pomoci.
V téhle divné story hraje Květa hlavní roli,
když zůstala stát jako sám voják v poli.
Květa, Květa pitomá, nedala si říct,
takhle to pak dopadá, co na to říct?
Aha lidi, ale víte v čem byl fór?
Že ji nakonec zachránil Doktor z hor.

Refrén:

Princezno zakletá,
ať tě to neleká,
podej mi ruku svou,
budeme kráčet tmou.
A já tě povedu,
ze zlé noci vyvedu já...

Princezno zakletá,
ať tě to neleká,
podej mi ruku svou,
budeme kráčet tmou.
A já tě povedu,
ze zlé noci vyvedu já...