Sforzando

Holé stromy trhající oblohu, sníh, který tančíc padá z díry
Jak nejistota pokračuje čekám na tebe s rozevřenými dlaněmi

Jen bílý dech, který se nestane hlasem
Můj názor se nyní rozpustí ve sněhu, který padá bez ustání

Tyto bílé květy, které padaly tančíc na tváři, jasně září
Dovol mi, abych tě držet v náruči tak silně, že to ani nechápu

Ve větru, který vane napříš, odněkud. neslyším tvé skutečné pocity
Pokaždé, když si uvědomil, co znamená ta bolest vypořádávající se v mé hrudi

Ve chvílích úzkosti, tvé rty se chvěly
Obja jseml tě ve sněhu, který padal neúnavně
"Pokud bychom mohli někdy setkat ... jestli se někdy setkali ... nebude to tady?"
Rád bych tě držel pevnější a ještě jemněji v objetí

V takové odpovědnosti vždy skrývám své slzy
Je to v pořádku, je to v pořádku
Můj názor teď mizí ...

Jasnější záře, miláčku, chci tě držet
Čišté tváře, já jsem se snažil říct: "Jednoho dne budu plakat znovu"

Tyto bílé květy, které padaly tančíc, jasně záříc na tvých tvářích
Dovol mi, abych tě držel v náruči