Ty II

Je březen Černé nebe nad městem
voní deštěm
Ještě jednou to všechno spočítám
Aspoň jednou ještě
Procenta štěstí
procenta smutku
To co jsem dostal
to co jsem vyhrál
to co jsem propil
to co jsem ztratil po cestě
to co jsem získal poctivě i nepoctivě
plnoletost a špatnou pověst
papírovou zlatku po strýčkovi ve vestě
Strýček byl legionář Válčil na Piavě
a byl tak poctivý že když se vrátil neměl práci
zato měl hodnou ženu
na rukou tetování
a smysl pro legraci
A k stáří rakovinu
Po celý život nenáviděl válku a všecku její špínu
On byl z těch lidí kteří poletí do vesmíru
A já nezdárný synovec
zrozený za války vychovaný v míru
pod očima kruhy jak smuteční pásky
nemohu spát
v této černé
promoklé noci

Počítám metály života a šrámy z tvojí lásky

A ty spíš a možná se ti zdá něco tak krásného
že na to nikdy nebudu mít
a tak si aspoň vymýšlím tohleto povídání
abych to nějak vydržel bez tebe do svítání

Dobrou noc
Jsi krásná i když spíš
Dobrou noc

Je slyšet jak přichází den
Pomalu jakoby se vracel z flámu
bloudí
ulicemi kolem hospod a chrámů
Teď zívá Zastavil se na rohu
Spi
Já nemohu
Spi
já nemohu