Příběh

Uprostřed úvah komu se příště zaprodám
mě najednou vyrušil tvůj smích
jenom pár záblesků z večera do rána
ale asi dobře mířených

Teď kleju s údivem nejdeš mi na ruku
nikoho se na mě nezeptáš
sama a opilá s cedulkou na krku
všichni jsou blázni jenom já

Beru ten příběh
do suchých dlaní
a už mě čáry života pálí
Co když mě budeš chtít
co se tím změní
Prej ve mně tušíš víc
ale já nic víc nemám
já jenom koukám
kdy se v tobě něco probudí

Kdo si to stěžoval že je tak málo lásky
ve mně je jí až jde z toho strach
nic mi teď nezbejvá než těch pár tahů z trávy
v sousedovic zahradách

A přitom mám svůj svět nic mi v něm nechybí
víno mě uspí budík probudí
proč tolik námahy jsou to jen pocity
smích je pořád stejnej pláč mě nebaví

Beru ten příběh...