Tori No Uta by Len

Viděli jsme mizející kontrails.
Bylo to příliš do očí bijící, tak jsem utekl, jsem slabý v tomhle okamžiku.
Lituji, že jsem nemohl zůstat zde beze změny.
Ten den jsem nemohl zůstat beze změny navždy.
Pustil jsem se z tvojich prstů.

Ten pták stále nemůže létat.
Ale to se dozvíme z větru.
Nedostupné místo stále zdaleka neexistuje.
Dívám se na mé přání, které mám jen pro sebe.

Děti chodí po železničních tratích jen v létě.
Vystavovat své bosé nohy foukajícímu větru.
Nechala jsem své dětství daleko.
Měla jsem naději, že se znova objeví v mých rukou.

A tak jsme honili a honili mizející kontrails.
Tak jsem překonal tento kopec a zůstal jsem nezměněn navždy.
Tam to bude pro tebe snadné.
Můžeme jistě moři vyhovět božskou sílu.

Větrný mlýn se točil v nebi.
Sníme navždy stejný sen.
Pořád jsem se díval na nedosažitelné místo.
Pořád jsem měl své přání, svůj sen pro sebe.

Když se ohlédnu zpět, vidím jen mraky.
Utajené železniční tratě změnily tvar.
Můžeme si pamatovat.
Co včera po sobě zanechaly.

A tak jsme honili a honili mizející kontrails.
My jsme se zasmáli na časné znamení.
Naše pohledy se podívaly rovně.
I když je naše ruka nasáklá potem, nikdy to vše nepustím.

Viděli jsme mizející kontrails.
Bylo to příliš do očí bijící, tak jsem utekl, jsem slabý v tomhle okamžiku.
Lituji, že jsem nemohl zůstat zde beze změny.
Ten den jsem nemohl zůstat beze změny navždy.
Pustil jsem se z tvojich prstů