Antiptáčata

Na kytaru hrála
a zpívala moc krásně
že prý holky těžší to maj.
Já poslouchal a koukal
a říkal si no jasně
je to krása ještě mi hraj.
A na lásku jsem myslel
a na podobný věci.
Já po hudbě jak po vodě plul.
A potom mi to došlo
a já sem zařval: Keci,
to co zpíváš pravdy je půl!


Ref.: Víš,
mužský to taky nemaj lehký,
kříž
je občas s holkama žít.
Víš
mužský to vážně nemaj lehký
spíš
je to tak že jsme si kvit.


Pak zbalili jsme bágly
a vyrazili spolu
a táhli spolu hromadu let.
A cejtili se občas
na pomocnou školu
jak se s náma obracel svět.
V týhle naši písni,
změnili jsme větu
takže trochu jinak teď zní.
Nehrajeme sami,
šli jsme do duetu
zpíva se mnou
a já pak s ní.


A ona zpíva:

Ref.: Víš,
mužský to vážně nemaj lehký,
kříž
je s náma holkama žít,
Víš,
ale holky ty to taky nemaj lehký,
spíš
je to tak že jsme si kvit.


A já na to zase:

Ref.: Víš
nikdo to vlastně nemá lehký.
Víš
asi tak musí to být.