Mollová kovbojka aneb o cestě na východ

Jdem jeden den
jdem cestou východní
neumytá tvář je taky tvář
jdem tedy pochod s ní.

Jdem jeden den
jdem cestou východní
a kde nevrlej král je
o dům dál se posunem
my a podobní.

Jdem jeden den
jdem cestou východní
prochozenej kraj není nebezpečnej
budeme -li hod ní.

Jdem dál a najednou voda
dá se použít
ne umytá tvář je vodo stálá
tak proč si neužít.

Zejtra se u vody sejdem
na chvíli pookřát
všichni se okolo vejdem
neboť dále od Prahy
jsou věci
co maj řád.

Stoupal dým z chajdy
co je děravá
dým, dým, dým
z chajdy děravý
kroužil pták
a rána byla mlhavá
zvláštní pták
a rána mlhavý přejdou
na šíji bude pecivál
mít velkou tíhu
opodál číhá pes
- fenka polodivoká
zvláštní pes
co pad mi do oka.

Předlouhý, předlouhý čas putovali hladoví
a k smrti unavení jezdci dále na východ.
Cesta byla strmá a nebezpečná, ale poslání důležité
Až jednoho dne se jim před zraky rozlil kraj tak krásný
a barevný, že první z jezdců zvolal "RÁJ".