Pověz mi

Pověz mi aspoň jednou co bude zítra
Když zapomenem sami sebe hlídat
Možná jsme jen oblaka z nebe co měnej tvář
Možná jsme jen metaforou

Je to otázka vteřin osudových žen
Někdy pocit je vše a pak zmizí jak sen
Spousty těl a těch co dělají vše
proto aby poznali nebeský náruče
Moc je slov ale málo je těch
co dokážou výjádřit pocity než
odejdou navždy s kamenou tváří
s rozhodnutím že se už nevrátí

Kolik osudů život propojí
To po čem touží si vzájemně stvoří
Kolik otázek sobě položí
než pochopí nebo vprach obrátí
ty jistoty co vážeme okovem
všechny ty sliby co uletí oknem
co jsou ideálem splněných snů
nebo jen roky promarněných dnů

Tak prosím řekni mi
co nám týden odhalí
když kapky budou padat
a ústa nám oněmí

Tak prosím pověz mi
jestli měsíc postačí
když budem stále čekat
že se zázrak objeví


Jako andělé života ve zlatých pláštích
proplouváme světem co se proti nám bouří
hledáme ty co chcem opatrovat vždy když
nebezpečí cítíme o něco blíž
jako poslové králům chci doruči zprávu
pečetí semknutou tavenou v žáru
psáno je šiframa a klíče jsou věty
proto vše co je zde pochopíš jen ty

A já stále čekám
do ticha volám
odpověd nemám
tak čím projít musím
v temnotě bloumám

(RADone francouzsky? nedokážu přeložit snad mi zase něco pošle :) )

Tak prosím řekni mi
co nám týden odhalí
když kapky budou padat
a ústa nám oněmí

Tak prosím pověz mi
jestli měsíc postačí
když budem stále čekat
že se zázrak objeví

(RADone anglicky,neodhadnu :( )

Tak prosím řekni mi
co nám týden odhalí
když kapky budou padat
a ústa nám oněmí

Tak prosím pověz mi
jestli měsíc postačí
když budem stále čekat
že se zázrak objeví