Saan

Já když se připozdívá
a z kamen zavoní dým
mám pocit jako bych s ním
se rozplynul
Dál dveře nezavírám
co kdybych ztratila klíč
a tys byl náhodou pryč a nad sklenkou
se pominul

Zůstaly na zdi naše šlápoty
vůně pod peřinou hříšně známá
šili si na své jizvy záplaty
bezmála před rokem
zůstali jsme do rána

V mém těle přihořívá
láska se neozývá
s kým se to loudá a spí
to jen bůh zná
Můj zjev ji nezajímá
a zpěv ji nedojímá
sto tisíc životů dám
za tu co znám
dalekou Saan

Já ještě neumírám
ještě tu na očích jsem
a slyším jak dýchá zem i pole lán
daleká Saan

Zůstaly na zdi naše šlápoty
vůně pod peřinou hříšně známá
šili si na své jizvy záplaty
bezmála před rokem
zůstali jsme do rána

V mém těle přihořívá
láska se neozývá
s kým se to loudá a spí
jenom bůh zná
Můj zjev ji nezajímá
a zpěv ji nedojímá
sto tisíc životů dám
za tu co znám
dalekou Saan