Každou noc

Každou noc se toulám po sluncích vesmírem,
své životy hledám a světlo v nich,
jdu sám, jsem skoro u cíle,
můj krok se měří na míle.

Každou noc se toulám a bloumám po nebi,
čisté duše hledám a světlo v nich,
jdu sám, jsem stále v rozpacích,
proč bůh mi nenadělil smích,
nad svět se povznést to jsem vždycky chtěl,
a lehce přistát na zem nikdy neuměl.

Každou noc zalétám světelných sto roků,
domů k Orionu na zlatý čaj,
a dýl mě čekat nenechaj,
než sen mi změní peklo v ráj,
a na polštáři mapy hvězdných drah,
to abych nezabloudil a neměl z výšky strach.