Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
On n'a pas pris la peine
De se rassembler un peu
Avant que le temps prenne
Nos envies et nos voeux
Les images, les querelles
Du passé rancunier
Ont forgé nos armures
Nos coeurs se sont scellés
Rester seul dans son coin
Nos démons animés
Perdus dans nos dessins
Sans couleur, gris foncé
On aurait pu choisir
Le pardon, essayer
Une autre histoire d'avenir
Que de vouloir oublier
Prenons-nous la main
Le long de la route
Choisissons nos destins
Sans plus aucun doute
J'ai foi et ce n'est rien
Qu'une question d'écoute
D'ouvrir grand nos petites mains
Coûte que coûte
On n'a pas pris la peine
De se parler de nous
Nos fiertés tout devant
Sans pouvoir se mettre à genoux
Dans nos yeux transparents
Le mensonge sur nos dents
Impossible de le nier
Tout le corps révélé
Prenons-nous la main
Le long de la route
Choisissons nos destins
Sans plus aucun doute
J'ai foi et ce n'est rien
Qu'une question d'écoute
D'ouvrir grand nos petites mains
Coûte que coûte
Prenons-nous la main
Le long de la route
Essaye, vivre la vie
Glisser sans retenir
Et les mots ne sont que des mots
Pas les plus importants
On y met nos sens propres
Qui changent au gré des gens
C'est con, ce qu'on peut être con
A se cacher de soi même
C'est con, ce qu'on peut être con
Car l'autre n'est que le reflet de ce qu'on se met à couvert
Si nos schémas ancrées
Ne veulent pas nous figer
C'est le début de nos rêves
Qui tendent à se confirmer
C'est con, ce qu'on peut être con
A se cacher de soi-même
C'est con, ce qu'on peut être con
Car l'autre n'est que le reflet de ce qu'on se met à couvert
C'est con, ce qu'on peut être con
A se cacher de soi même
C'est con, ce qu'on peut être con
C'est con, ce qu'on peut être con
C'est con, ce qu'on peut être con
Nedali jsme si tu námahu,
abychom se znovu trochu sešli,
před tím, než čas vezme
naše touhy a naše přání.
Představy, hádky,
z nevraživé minulosti,
ukovali jsme si z nich brnění,
naše srdce se zapečetila.
Zůstat o samotě ve svém koutku,
s oživlými démony,
ztracenými v obrázcích
bez barev, tmavá šeď
Mohli jsme si vybrat
odpuštění, vyzkoušet
do budoucna jiný příběh,
než se pokoušet zapomenout.
Podejme si ruce,
podél cesty
si vyberme osud
bez žádného dalšího váhání.
Věřím, a to není nic víc,
než otázka schopnosti naslouchat
a doširoka otevřít naše malé ruce,
ať to stojí, co to stojí
Nedali jsme si tu námahu,
abychom spolu o sobě mluvili,
naše pýcha, tak přímočará
nám brání kleknout si na kolena.
V našich průhledných očích
lež na rtech,
je nemožné to popřít,
naše tělo je celé odhalené
Podejme si ruce,
podél cesty
si vyberme osud
bez žádného dalšího váhání.
Věřím, a to není nic víc,
než otázka schopnosti naslouchat
a doširoka otevřít naše malé ruce,
ať to stojí, co to stojí
Podejme si ruce,
podél cesty
si zkusme užívat života,
bez zadržení mu podlehnout.
A slova jsou jen slova,
nejsou tím nejdůležitějším,
dáváme jim vlastní významy,
které lidé mění podle své vůle.
Můžeme být pitomí, a to je pitomé,
Schovávat se před sebou samými
Můžeme být pitomí, a to je pitomé,
protože jiní jsou jen odrazem toho, že jsme se začali schovávat
Když nás nezmrazí
naše zakotvená schémata,
je to začátek našich snů,
které se brzy potvrdí
Můžeme být pitomí, a to je pitomé,
Schovávat se před sebou samými
Můžeme být pitomí, a to je pitomé,
protože jiní jsou jen odrazem toho, že jsme se začali schovávat
Můžeme být pitomí, a to je pitomé,
Schovávat se před sebou samými
Můžeme být pitomí, a to je pitomé
Můžeme být pitomí, a to je pitomé
Můžeme být pitomí, a to je pitomé