Dívka s vlasem medovým

Chci vyprávět Vám příběh o jedné dívce s vlasem medovým,
ale jak to bylo tenkrát v noci, to se přesně nikdy nedovím.

Já vím jen, že jsem spěchal a řek si tenkrát tak si cestu zkrať,
spodem kolem jezera, kde cestu kříží železniční trať.

Tam v záři bílých světel, vidím dívku u přejezdu stát,
asi něco se jí přihodilo je to v jejím obličeji znát.

Už dlouho tady čekám a ještě nikdo mně nezastavil,
tak odvezte mě prosím domů je to odtud necelých 5 mil.

Tvář má bílou jako sníh a paže jako mramor šedavý
proč stála tam na kolejích tak sama v černé noci kdopak ví.

Tam před tím domem zastavte, já za tátou teď musím domů jít.
Tak zmáčknu klaksón, zastavím a čekám až jí přijdou otevřít.

Z chodby v nočním šeru vrhá lampa na silnici zář. Pane já vám vezu dceru, proč máte tedy zamračenou tvář?

K dívce pohled stáčím a marně kolem rozhlížím se tmou,
vedle mě je místo prázdné, stejně jako cesta přede mnou.

Ten muž se nejdřív divý zřejmě tomu co se dovídá
a z blízka na mě civí, když tichým hlasem ke mě povídá.

Já nevím mílý pane, zda je to mýlka nebo krutý žert,
tak nastrartujte ten svůj bourák, zmizte odtuď ať vás veme čert.

Předevčírem moje dcera zabila se tak se radši ztrať.
5 mil odtud u jezera, kde cestu kříží železniční trať.

Já dodnes tudy jezdím a hledám dívku s vlasem medovým,
ale jakto bylo oné v noci to se snad už nikdy nedovím.
ale jak to bylo oné v noci to se snad už nikdy nedovím.