Mírovej štváč

Byl tu jeden takovej, měl podivný kecy, o lásce a o míru, to vám byly věci. O odpuštění, pokání – no a tak dále, ke všemu se prý vydával za židovskýho krále.

To byl ten štváč mírovej…

Od těch dob – čas od času, sem tam někdo šílí, zpochybňujou poznání, že pravdu má kdo střílí. Neuznávaj sílu, moc – to na čem svět stojí, žvástama o lidskosti – maskuje, že se bojí.

To je ten štváč mírovej…

Přitom válka k člověku, odjakživa patří, ve jménu míru zabíjí a ve zbrani se bratří. Kdo má problém to pochopit – kdo hystericky kříčí, kdo se proti postaví – ten sám sebe tím zničí.