Vzpomínky

Ref. THEY SAY THAT THINGS JUST CANNOT GROW,
Faktor,
BENEATH THE WINTER SNOW,
Abde,
yeah, yeah, yeah.
OR SO I HAVE BEEN TOLD.
vzpomínky.

Malej kluk, malej Hůk,
život bez problémů,
to jsem byl já,
chlapec, co měl nespočet snů.
Dům, zahrada, pes a nula blbejch pocitů.
Jedny dveře do mé říše odkud není úniku.
Veselé fazole, má první konzole, kuličky, pistole,
mé první "Ty vole!".
Všechno jsem měl na háku a schovka kolem baráku, když čekalo se na tátu, než vyndá maso z mražáku.
A štyry, na štyry, a fotbal na dva týmy,
kopec, žádný pravidla, žádný slova, jenom činy.
A třicetštyrka Muglinovská, směrem od Ostravy,
čekání na tramvaj, na Elektru přestoupit.
S babičkou dovolená, díky za to všechno,
nikdy nezapomenu takhle dokonalou ženskou.
Osud se zamotal a roztočil jak beyblade,
vzpomínám jen v dobrém, to jinak ani nejde!

Ref. THEY SAY THAT THINGS JUST CANNOT GROW,
BENEATH THE WINTER SNOW,
OR SO I HAVE BEEN TOLD.

THEY SAY WERE BURIED FAR,
JUST LIKE A DISTANT STAR,
I SIMPLY CANNOT HOLD.

Vzpomínám na tu dobu, byl jsem malej kluk,
běhal na zahradě s míčem, kopal na branku.
Jezdil jsem po ledě, učil jsem si hrát.
Starý krásný časy, vzpomínám na ně rád.
Jaký to bylo první pusa, první školní den,
první láska, první pád na hubu před domem.
Proč to uteklo, a proč jsem tu teď,
kolikrát ti mám říkat "Užívej si každý den!".
Není to lehký, tyhlety věty psát,
vzpomínám na časy, kdy jsi mě neměl rád,
vzpomínám na dobu, kdy jsem zůstal sám,
kdy pomohla mi rodina, kamarádi znovu vstát.
Hledat východisko, najít nový směr,
najít podstatu života, dát mu správný směr.
Hledat lidi co mi porozumí, splnit si sen.
Ukázat že i mám srdce, prožít každý den.

Ref. THEY SAY THAT THINGS JUST CANNOT GROW,
BENEATH THE WINTER SNOW,
OR SO I HAVE BEEN TOLD.

THEY SAY WERE BURIED FAR,
JUST LIKE A DISTANT STAR,
I SIMPLY CANNOT HOLD.

THEY SAY THAT THINGS JUST CANNOT GROW,
BENEATH THE WINTER SNOW,
OR SO I HAVE BEEN TOLD.

THEY SAY WERE BURIED FAR,
JUST LIKE A DISTANT STAR,
I SIMPLY CANNOT HOLD.