Doteky

Prázdné dny já dobře znám,
jsem ve svém světě sám,
věčná tma mě provází,
komu něco neschází?

Každý má svá trápení,
tohle nikdo nezmění.

Všechna rána stejná mám,
nikdy slunce nevídám,
stejně tvář mi opálí,
oči slzy zakalí.

Když uslyším kroky blíž,
cítím, že mě políbíš.

Ref:
Jsi tak něžná, tuším, proč Tě jen nesmím znát,
doteky poznávám, jak ústa chtěj se smát,
ruku mi prosím dej, odveď mě někam dál,
a být jen s Tebou, to jsem si vždycky přál.

Chtěl bych vidět očí pár,
chtěl bych vidět slunce žár,
jakou modrou nebe má,
koho vlastně objímám?

A co vlasy, jaké jsou,
snad mi štěstí přinesou?

Ref:
Jsi tak něžná, tuším, ...
Vždycky přál, být jen s Tebou,
jsi tak něžná, odveď mě někam dál,
vždycky přál, být jen s Tebou,
jsi tak něžná.