Hugo Graem

Lord Hame to ráno z hradu jel
nalovit zvěř a pasti klást
když Huga Graema uviděl
z biskupské stáje koně krást

Tak vedli Graema ranní tmou
on městem Stirling v poutech šel
A za ním z davu sílil křik:
pan Hugo Graeme by zemřít měl!

Tak vedli jej před soudní dvůr
ze šlechticů a lordů jen
a v jejich řadách pokřik zněl:
pan Graeme by měl být oběšen!

Tu paní v černém hovoří
a všechny přehluší ten hlas:
Můj pane, tisíc liber dám
ať Hugo Graeme je volný zas!

Vy mlčte, paní z Cairnsmore
Já nenechám ho nikdy jít!
I kdybych dostal pětkrát víc
pan Graeme dnes musí mrtev být!

Tu mluví paní z Drumlanford:
“Snad tomu trestu zabráním
Sto hřebců ze svých stájí dám
když jeho život zachráním! “

Vy mlčte paní z Drumlanford
věc mojí cti to musí být
když Huga Graema v poutech mám
tak živý nesmí odejít!

Tu Hugo zvedl pohled svůj
na chvíli zpět se podíval.
Tam jeho starý otec stál
a hořce plakal, naříkal.

Už nenaříkej, otče můj
teď musíš pláč a slzy skrýt.
I když mi vezmou život můj
mé nebe nemůžou mi vzít.

Ať bratr Jan si meč jde vzít
zlatavým ostřím zářící
a ať se ráno podívá
jak stojím pod šibenicí.

Ať bratr Jakub vezme štít
měděným kovem zdobený
a ať se přijde podívat
jak visím tu oběšený.

V zelených kopcích u Glenmore
tam pozdravte Maggie, ženu mou
To pro ni ztrácím život svůj
to ona je tou příčinou.

A biskup Aldridge dobře ví
proč přijel jsem mu koně vzít
Za to že sváděl ženu mou
teď musím hlavou zaplatit.