Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
Hello darkness, my old friend,
I've come to talk with you again,
Because a vision softly creeping,
Left its seeds while I was sleeping,
And the vision that was planted in my brain
Still remains
Within the sound of silence.
In restless dreams I walked alone
Narrow streets of cobblestone,
'Neath the halo of a street lamp,
I turned my collar to the cold and damp
When my eyes were stabbed by the flash of
a neon light
That split the night
And touched the sound of silence.
And in the naked light I saw
Ten thousand people, maybe more.
People talking without speaking,
People hearing without listening,
People writing songs that voices never share
And no one deared
Disturb the sound of silence.
"Fools"; said I,"You do not know
Silence like a cancer grows.
Hear my words that I might teach you,
Take my arms that I might reach you.";
But my words like silent raindrops fell,
And echoed
In the wells of silence
And the people bowed and prayed
To the neon god they made.
And the sign flashed out its warning,
In the words that it was forming.
And the signs said, The words of the prophets
are written on the subway walls
And tenement halls.
And whisper'd in the sounds of silence.
Zdravím, temnoto, moje stará přítelkyně,
přišel jsem si s tebou zase promluvit,
protože představa se tiše plazí,
zasela svoje semínko zatímco jsem spal,
a ta představa, která roste v mém mozku,
pořád zůstává,
za zvuku ticha.
V neklidných snech jsem kráčel sám,
po úzkých dlážděných ulicích,
v čisté svatozáři pouliční lampy.
Límec mě chránil proti chladu a vlhku,
zatímco moje oči byly probodnuty záblesky neonového světla,
které roztrhlo noc,
a dotklo se zvuku ticha.
A v nic neskrývajícím světle jsem viděl
deset tisíc lidí, možná víc.
Lidi hovořící aniž by mluvili,
lidi slyšící aniž by poslouchali,
lidi píšící písně aniž by sdíleli hlasy.
A nikdo se neopovážil
rušit zvuk ticha.
„Blázni“ řekl jsem, „Nevíte,
že ticho roste jako rakovina...
Poslouchejte má slova, abych vás mohl učit,
chytněte mé ruce, abych se vás mohl dotknout.“
Ale má slova tiše popadala jako kapky deště,
a ozývala se
ve studnách ticha...
A lidé se skláněli a modlili,
k neonovému Bohu, kterého si vytvořili.
Na desce se míhalo varování,
bylo ve slovech, která ukazovala.
Ty cedule říkaly, že slovy proroků
jsou popsány zdi podzemky,
a chodby činžáků.
A jsou šeptány za zvuku ticha...