Astronauti

Víš děvče, já jsem kouzelník
V noci tě potkám
Nad mléčnou dráhou
Ochočím létavici
A pak tě na ní svedu
Snad nás neshodí

Pod námi plují mraky
Jsou jako ústa... hladových snů...
Potom nad těmi mraky
Uvidíš astronauty, na malou chvíli

V kabině nezní žádný hlas
Ty hraješ a já nevnímám
Těším se scénérií za oknem
Oba v ní plavem
Bez šatů
Prázdnem
Ve mně není krve
Od chvíle kdy poprvé
Sem míří kamikadze
A ty jsi mé sklo
Můj terč, můj cíl...

Trápím se
Jestli měsíc ti svítí dost
Mívám
Pocity zatracený
Krájím
Na kousky modrou, pletu z ní past
Kouzlím
Bojím se opuštění

"Víš děvče, já jsem kouzelník..."